Komorní připomínka Selské jízdy Antonína Švehly v Hostivaři, 23. 5. 2025

Poslanec Milan Wenzl promlouvá o Antonínu Švehlovi a Selské jízdě

Zástupkyně Knihovny Antonína Švehly Petra Mejsnarová hovoří o odkazu Antonína Švehly a KAŠ

Emeritní kronikářka MČ Praha 15 Marie Zdeňková s panem Martinem Švehlou, ctitelem odkazu státníka

Společné foto u busty státníka

 

Proslov poslance Milana Wenzla v Hostivaři:

 

Selská jízda

V parku Plískava, na rohu ulic Švehlova a Pražská, byla 23. června 2001 odhalena vysoká plastika s bustou Antonína Švehly, jeto 24 let. Jejím autorem je akad. sochař Jan Bartoš.   

12 května 2003 byla zaregistrována Ministerstvem vnitra vznikla Společnost Antonína Švehly v Praze 15 Bylo to u příležitosti oslav 130. výročí narození A. Švehly.

Hlavním cílem Společnosti Antonína Švehly je šířit povědomí o historickém významu Antonína Švehly, pěstovat úctu k českým národním tradicím se zvláštním zřetelem k době První republiky.

Antonín Švehla se stal předsedou Agrární strany v roce 1909 (od roku 1919 předseda Republikánské strany československého venkova, od 1922 předseda Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu) a tuto funkci zastával až do své faktické abdikace ze zdravotních důvodů v roce 1929. Během této doby se stal nejvýraznější tváří strany a určoval její politickou linii.

Ačkoli Agrární strana neměla propracovanou ideologii v klasickém smyslu, Švehla dokázal sjednotit různorodé zájmy venkova – od velkostatkářů po drobné zemědělce – pod heslem "venkov jedna rodina".

Prosazoval pragmatickou politiku zaměřenou na hospodářský rozvoj zemědělství a sociální smír na venkově.

Švehlovi se připisují vynikající organizační schopnosti, díky kterým dokázal z Agrární strany vybudovat masovou a vlivnou politickou sílu. Založil stranický tisk (deník Venkov) a budoval stranickou strukturu po celém Československu.

Antonín Švehla byl pro Agrární stranu klíčovou a nezastupitelnou osobností. Jeho vůdcovství, ideologický vliv, organizační schopnosti a mistrovství v koaliční politice učinily z Agrární strany nejvlivnější politickou sílu v meziválečném Československu.

Jeho pragmatický přístup a snaha o sjednocení venkova a politickou stabilitu z něj učinily jednoho z nejvýznamnějších státníků první republiky.

Agrární strana a Selská jízda

Ačkoliv Selská jízda původně vznikla jako nestranická organizace, agrárníci ji postupně ovládli a stala se tak spojenou s Agrární stranou.

Lze tedy říci, že Antonín Švehla, ačkoliv nebyl přímým zakladatelem Selské jízdy, byl její významným patronem a symbolem díky svému postavení v agrárním hnutí a jeho snaze o posílení selského stavu.

Jeho odkaz a myšlenky byly pro Selskou jízdu důležité a po jeho smrti se stala jedním ze způsobů, jak uctít jeho památku a pokračovat v tradicích selského stavu.

Švehla byl duchovním vůdcem selského hnutí a Selská jízda byla vnímána jako jeden z projevů hrdosti na venkovské kořeny a selský stav, což plně souznělo s Švehlovou politikou "venkov jedna rodina".

Ústředí Selských jízd bylo ustaveno v roce 1926, v době, kdy byl Švehla předsedou Agrární strany a významnou politickou osobností.

Úcta po jeho smrti: Po smrti Antonína Švehly se konaly mnohé jízdy na jeho počest a jeho hrob v Hostivaři se stal místem, kde členové Selské jízdy drželi čestnou stráž.

Selská jízda se účastnila různých agrárních slavností a sjezdů, čímž demonstrovala sílu a jednotu venkova, o kterou Švehla usiloval. Agrární strana byla po druhé světové válce zakázána. Stalo se tak na základě Košického vládního programu z dubna 1945. Důvody zákazu byly oficiálně spatřovány v údajné kolaboraci agrárních představitelů s nacistickým režimem a v jejich podílu na rozbití Československa. Komunistická strana, která získávala po válce stále větší vliv, zákaz agrární strany prosazovala, neboť v ní viděla silného politického konkurenta s masivní podporou na venkově.

Po zákazu agrární strany v roce 1945 byla Selská jízda i její činnost omezována a nakonec zakázána komunistickým režimem.

Selská jízda byla po druhé světové válce obnovena a těšila se značné popularitě na venkově. Komunistická strana v ní však viděla potenciální hrozbu a projev "reakčních" sil.

Na 5. a 6. července 1947 naplánovala Selská jízda v Nechanicích velké jezdecké závody a slavnosti, na které se sjížděli jezdci a diváci z celého Československa. Místní národní výbor i okresní výbor v Hradci Králové k akci dali souhlas.

Komunisté, vedení ministrem vnitra Václavem Noskem, však začali proti konání závodů aktivně vystupovat. Oficiálním důvodem byly údajné bezpečnostní rizika a provokace.

Ministerstvo vnitra zakázalo konání závodů krátce před jejich zahájením.

Do Nechanic byly násilně vyslány stovky příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB), včetně ozbrojených pohotovostních pluků z Prahy a dalších měst.

Pořadatelé byli zatčeni, přístup do města byl zablokován a účastníci byli rozehnáni.

I přes zákaz se do Nechanic dostavilo mnoho jezdců a diváků. Někteří se pokusili na koních projet obcí, ale byli násilně vytlačeni příslušníky SNB. Při zásahu údajně padl i výstřel ze samopalu.

Celá událost vyvolala velký rozruch a vlnu nevole v nekomunistických kruzích. Byla vnímána jako demonstrace síly komunistů a útok na venkovské tradice a svobodu shromažďování.

Zákaz agrární strany a omezení činnosti Selské jízdy byly součástí širšího procesu likvidace demokratických sil v poválečném Československu a upevňování moci Komunistické strany Československa, který vyvrcholil komunistickým převratem v únoru 1948.

Nechanická aféra je dnes považována za jednu z předeher komunistického převratu v únoru 1948. Komunisté si na ní otestovali svou schopnost silového prosazení vůle a potlačení opozice.

Ukázala bezohlednost a odhodlání komunistické strany k likvidaci svých politických soupeřů a k postupnému ovládnutí státu.

Po únorovém převratu byli mnozí organizátoři a účastníci Nechanické aféry perzekvováni.

Dodnes je Nechanická aféra připomínána jako memento doby nesvobody a jako symbol komunistického bezpráví. V Nechanicích byl v roce 2010 odhalen pomník Selské jízdě připomínající tyto události.

Současná Selská jízda existuje v různých podobách a regionálních uskupeních, navazuje na historické tradice, ale přizpůsobuje se moderní době. Její aktivity jsou různorodé a zahrnují:

Udržování tradic a historické připomínky:

Účast na slavnostech a výročí: Selské jízdy se účastní různých regionálních slavností, dožínek, historických výročí a vzpomínkových akcí, často v tradičních krojích a na koních.

Připomínka Nechanické aféry: Některé spolky si připomínají Nechanickou aféru z roku 1947 jako memento komunistického bezpráví. V Nechanicích se konají vzpomínkové akce.

Oslavy 100. výročí založení: Zítra probíhají oslavy 100. výročí založení Selské jízdy, včetně slavnostního průvodu v Praze.

Současná Selská jízda tak není jednotnou celostátní organizací, ale spíše sítí regionálních spolků, které spojuje zájem o koně, jezdecké tradice a často i odkaz agrární historie. Její aktivity jsou živé a přispívají k udržování venkovského kulturního dědictví a komunitního života.

Mnoho Selských jízd pořádá tradiční Hubertovy jízdy na závěr jezdecké sezóny.

Některé Selské jízdy se účastní jezdeckých závodů, parkurových i vozatajských. Provozují jezdecké areály a nabízejí výcvik pro děti i dospělé.

Spolková činnost a komunitní aktivity:

Setkávání členů: Selské jízdy fungují jako spolky, které sdružují lidi s láskou ke koním, venkovským tradicím a historii. Pořádají členské schůze a společenské akce.

Některé spolky se věnují práci s mládeží a předávají jim jezdecké dovednosti a úctu k tradicím.

Selské jízdy často spolupracují s Asociací soukromého zemědělství ČR a dalšími regionálními spolky.

Některé spolky organizují vlastní jezdecké dny, závody, výstavy koní a další kulturní a společenské akce.

Příklady současných aktivit:

Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova: Aktivní spolek na jihu Čech, který se účastní mnoha akcí a klade důraz na historické tradice.

Selská jízda Český ráj - Turnov: Pořádá Hubertovy jízdy a další akce v regionu Českého ráje.

Selská jízda Čakovičky: Provozuje jezdecký areál nedaleko Prahy a nabízí sportovní i rekreační ježdění.

Řada dalších menších regionálních uskupení po celé České republice, které se věnují podobným aktivitám.

 

Velká oslava 100 let Selské jízdy v Praze na Václavském náměstí, 24. 5. 2025