Na základě 2. pozemkové reformy, jejímž tvůrcem byl Antonín Švehla (ministerský předseda od 7. října 1922 do 9. prosince 1925 tzv. První Švehlovy vlády), došlo k rozparcelování majetku i Řádu německých rytířů v Dlouhé Loučce. Při parcelaci tzv. Středního dvora si zakoupilo několik rodin českých „kolonistů“ nemovitosti a zemědělskou půdu. Byli to občané nejen z blízkého, ale také ze vzdálenějšího okolí. Došlo tak i v naší obci k naplnění záměru pozemkové reformy, aby půdu dostali vesničtí bezzemci a tím se snížila chudoba venkovského obyvatelstva, a doposud utlačovanému a uráženému venkovskému lidu bylo dáno sebevědomí. Jen tak se mohl se prosadit jako společenská a politická síla, která se svou pracovitostí a morálkou vyrovná městským vrstvám obyvatelstva. Protože vyučování v české menšinové škole probíhalo od školního roku 1919/1920 v nevyhovujících pronajetých místnostech, podala místní organizace Národní jednoty žádost Ústřední matici školské v Praze k postavení budovy pro samostatnou českou školu. Na jaře 1926 bylo schváleno přidělení a zakoupení pozemku v zahradě u Středního zámečku v Dolní Dlouhé Loučce (nynější budova Obecního úřadu). Různé administrativní průtahy a finanční problémy stále oddalovaly zahájení stavby školy.

Aby byla na získaném pozemku vidět nějaká aktivita, navrhlo představenstvo Středomoravského pastevního družstva v Horní Dlouhé Loučce aby v přední části parcely, blíže k silnici, byl z finančních prostředků družstva postaven pomník Antonínu Švehlovi. Tento záměr následně schválila valná hromada. (Bylo zajímavé, jak se povedlo pověřeným členům představenstva družstva získat souhlas Antonína Švehly k vybudování jeho pomníku, přestože byl znám jeho názor, že nejlepším pomníkem je dobře vykonaná práce.)

Podle návrhu olomouckého akademického sochaře Julia Pelikána zhotovil sochař R. Plíhal z Olomouce pomník Antonína Švehly s nápisy na soklu "Osud půdy – osud národa. Tvůrci pozemkové reformy Antonínu Švehlovi vděčný národ." Pomník byl slavnostně odhalen v neděli 14. července 1929 a vedle pomníku byla zasazena Švehlova lípa. Slavnost proběhla za přítomnosti významných představitelů olomouckého, prostějovského a zábřežského regionu, slavnostních řečníků a – citováno z dobového tisku – tisícihlavé masy lidu, spolků a korporací. Takovou slavnost ještě uničovsko nevidělo. Lze ji právem označiti jako nejzdařilejší a přirovnat k slavnostem velkého stylu.

Tento pomník v Dolní Dlouhé Loučce byl postaven jako první v Československu a jediný za života Antonína Švehly. Budova státní české menšinové dvoutřídní školy byla postavena až v roce 1936 a byla pojmenována Švehlova mateřská a obecná škola. Slavnostně byla předána do užívání 6. září 1936.Vyučování v této české škole bylo ukončeno koncem září 1938. Dlouhá Loučka byla 9. října 1938 obsazena německým Wermachtem. Po tomto záboru obce hilerovským Německem v roce 1938 byl místními německými občany pomník zničen. a po skončení 2. světové války nebyl již obnoven.

Mgr. Jaroslav Brachtl

(text otištěný na titulní straně Ročenky 2026, kterou vydává Obec Dlouhá Loučka)

Doplňkem textu je foto pomníku A. Švehly z historické pohlednice. Ročenka obsahuje přehled kulturních a sportovních akcí v Dlouhé Loučce.