1) Co pro Vás znamená odkaz "mužů 28. října", jako byl Antonín Švehla?
Na každém setkání a v každém rozhovoru opakujeme, že tato země má lidský a intelektuální potenciál, aby se vrátila k tradici první republiky, kdy jsme jako Československo byli jednou z nejvyspělejších zemí Evropy. O tom jsme stále přesvědčeni. A byl to právě předseda poválečné Agrární strany Antonín Švehla, který v politice prosazoval selský rozum. O to samé se snažíme i my. Selský rozum musí v politice opět zvítězit nad touhou po moci a penězích. Jinak se k tradici první republiky sice můžeme hlásit, ale její pokračování bude v nedohlednu.
2) Dokážete si představit, že by některý z našich polistopadových politiků byl osobností, srovnatelnou s Antonínem Švehlou?
Dnes už víme, že naše země, tedy především její politická garnitura, nenabrala po roce 1990 či spíše po roce 1993 správný směr. Zápolení politických stran se stalo pouze soubojem o prostředky z privatizací, později o peníze z předražených státních zakázek. Je na čase, aby se to změnilo. Na stávající politické scéně ale nikoho, kdo by se vlastní pílí a díky onomu selskému rozumu vypracoval tak, jako svého času Antonín Švehla, opravdu nevidím. Současné parlamentní strany jsou pro takové typy podnikavých lidí navíc uzavřené, protože je tihle lidé ohrožují.
Mimo politiku je ale takových osobností dost. Doufám, že se dokážou semknout a pomůžou poměry v zemi spolu s námi změnit k lepšímu.
3) Myslíte si, že současná situace v České republice snese srovnání s obdobím první republiky?
Nikoli. Období první republiky bylo skutečně obdobím nového státu, který si tehdejší představitelé země vydobyli, měli k němu hluboký vztah. Pro představitele našeho "novodobého kapitalistického" státu byla posledních dvacet let Česká republika spíš jen dojnou krávou, což se dneska ukazuje na každém kroku.
4) Odmítáte tradiční rozdělení pravice a levice. V tom se podobáte Antonínu Švehlovi, který na tento rozdíl také nedbal. Mohl byste svůj pohled na tuto věc trochu přiblížit?
Pokud je země v krizi, musí jít tradiční dělení na "pravici" a "levici" stranou. A dnešní pravicové a levicové strany zemi do krize dovedly, takže by stranou měly jít i ony. Naše hnutí nebude směřovat ani doleva ani doprava, chce směřovat přímo a je v něm prostor jak pro levicové, tak pro pravicové iniciativy, které mají stejný cíl jako my - zbavit se nekompetence, neodbornosti, plýtvání a krádeží především ve veřejné správě. Koncept levice a pravice tu už byl a selhal.
5) Jak si představujete úlohu státu v podpoře fungování vědeckých a kulturních institucí?
Země si musí tak jako firma nejdříve vypracovat investiční plán, musí mít nějakou jasnou hospodářskou i společenskou vizi. Nemáme ropu ani diamanty, jak už jsem zmínil, máme zde přemýšlivé a šikovné lidi. Školství, věda a výzkum musí být v takové zemi prioritou. Rozhodně musí být důležitější než vyplácení církví nebo nakupování tryskáčů, které nikdo nepotřebuje. Mimochodem, kdybychom my vraceli církvím zpět majetek v penězích, bylo by naší podmínkou, aby oněch 60 miliard církve transparentně investovaly právě do vzdělání a kultury. Ony tři miliardy, které mají být církvím ročně vypláceny, by školství a kultuře hodně pomohly.
6) Domníváte se, že současná ekonomicko-společenská krize zasáhla i do zemědělství?
Do zemědělství zasahuje krize úplně stejně jako do jiných odvětví. Víc než do jiných odvětví ale do zemědělství zasahuje Evropská unie svými nesmyslnými nařízeními a kvótami. Evropská unie vlastně uměle zrušila konkurenci v celém sektoru, v kombinaci s rozhodnutími našich politiků pak zrušila potravinovou soběstačnost naší země. Proto stojí vejce sedm korun, proto se k nám dováží nekvalitní potraviny z Polska a jiných států. Naši politici se ale perou o poslední státní zakázky, situace v zemědělství je nezajímá.
7) Myslíte si, že je pro české zemědělce Evropská unie přínosná?
Jak už jsem naznačil, není. Nutí je pěstovat pouze komodity, na které Brusel přispívá. Evropská unie je přínosná pro zemědělce z Německa a Francie, našim pouze dovoluje taktak přežívat.
8) Jak se podle Vás liší vztah státu k zemědělcům u nás a za našimi hranicemi?
To ví asi každý a je to přežitek z komunismu. Zemědělec je v očích české veřejnosti stále spíš chudák, který se rýpe v zemi a nic moc kromě dřiny z toho nemá. Ale musím říct, že se to s úspěchy některých soukromých zemědělců postupně lepší. Na západě je samozřejmě zemědělec uznáván stejně jako třeba lékař nebo učitel. Je součástí elity a já věřím, že se tahle tradice vrátí i k nám.
9) Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?
Snad jen, aby se vrátili k selskému rozumu, méně sledovali komerční média, méně poslouchali řeči politiků a více sledovali jejich činy. Já ale věřím, že to vaši čtenáři dělají.
10) Co byste si přál, aby naše Společnost Antonína Švehly v budoucnu vykonala?
Já předpokládám, že by nám mohla pomoci navázat na období první republiky a snad i doporučit odborníky - ať už historiky, rolníky či třeba ekonomy - kteří mají chuť a zkušenosti zlepšovat podmínky v naší ekonomicky, politicky a společensky rozvrácené zemi. Každý, kdo chce měnit věci k lepšímu, je u nás vítán.